Noční úklid mozku: Jakých chyb se při spánku dopouštíme nejčastěji?
Jedná se o nejdůležitější faktor pro úspěch v práci i v osobním životě. Je pro každého dostupný a obvykle záleží jen na nás, kolik si ho dopřejeme. Zároveň jde o činnost, které se věnujeme zdaleka nejvíc. Jakých chyb se při spánku nejčastěji dopouštíme?
Člověk prospí třetinu života. Zní to možná děsivě, ale ve skutečnosti jsme na tom ještě dobře – ze všech primátů totiž spíme vůbec nejméně. Například šimpanzi stráví „v limbu“ průměrně 11 hodin denně. Lidský spánek je však hlubší a kvalitnější. Tedy za předpokladu, že zrovna nenocujeme na novém místě, kde to ještě neznáme. V takovém případě totiž budeme polovinu noci vzhůru – podobně jako ptáci či delfíni, kteří umějí půlku mozku vypnout a druhou nechat „na stráži“.
Většina lidí potřebuje 7–9 hodin spánku denně, mnozí však spí v průměru výrazně méně. Například polovina z 500 generálních ředitelů zapojených do nedávného výzkumu odpověděla, že tráví nočním odpočinkem v posteli méně než 6 hodin. Podle statistik spí Češi v průměru 7,25 hodiny: U čtvrtiny z nás jde o méně než 7 hodin a ideálních 7–8 hodin si dopřává pouze 6 z 10 obyvatel naší republiky; opravdu dorůžova se díky 9 a více hodinám vyspí jen 14 % Čechů a každý stý z nás spí pouhé 4 hodiny denně. Naše tělo však takovým nedostatkem strádá víc, než si myslíme.
„Nedostatkem spánku trpí určitě především mozek, který má největší vliv na naše rozhodování, paměť a schopnost poznávat a učit se,“ vysvětluje neurolog Vilém Novák z Fakultní nemocnice Ostrava. Nedávný výzkum amerických vědců z University of Rochester Medical Centre přinesl odpověď na otázku, proč vlastně nervové buňky správný spánek potřebují. Mozek se totiž při něm zbavuje toxických bílkovin, jež vznikají při denní činnosti nervů a usazují se na neuronech. Pokud si ovšem mozek „uklidit“ nestihne, toxické látky v něm zůstávají.
Spánkový deficit nezachrání ani kofein, který nás sice chvilkově povzbudí, z dlouhodobého hlediska však kvalitě spánku rozhodně nepřidá. Zmíněný stimulant se totiž odbourává velmi pomalu – zbavujeme se ho skoro celý den. Když pak jdeme spát, zůstává kofein z polední kávy v naší tělesné schránce ještě z 50 %. A poté co usneme, dál narušuje klidný průběh nejdůležitějších spánkových fází.
„Jeden až dva šálky kávy za den u dospělého člověka jsou vcelku v pořádku, pokud to však někomu spánek ruší, doporučuje se nepít kávu vůbec. Také bych trochu varoval před zeleným čajem, ale je to zase individuální,“ dodává Vilém Novák.
Důležitou roli hraje i místo, kde spíme. Do ložnice nepatří počítač, mobilní telefon ani televize. Před spaním bychom měli mozek „vypnout“, tedy nevyřizovat žádné důležité pracovní záležitosti. Nejenže si je tak s sebou bereme do postele, ale navíc na nás z monitorů září modré světlo, které zeslabuje vylučování tzv. melatoninu.
Zmíněný hormon plní zásadní úkol při řízení rytmu den–noc, jemuž vděčíme za pocit ospalosti. Produkce této užitečné látky je největší v nočních hodinách, přičemž maxima dosahuje mezi druhou a čtvrtou ranní. Modré světlo však její tvorbu tlumí. „Dochází k tomu zřejmě proto, že je-li modrá obloha, dostává tělo signál, že panuje den, tudíž bychom neměli jít spát. Naše tělesná schránka už si za miliony let evoluce na souvislost modré barvy a dne jednoduše zvykla,“ dodává Novák.
A co se stane, budeme-li dlouhodobě k potřebám kvalitního nočního odpočinku hluší? U mužů snižuje nedostatek spánku produkci testosteronu a tvorbu spermií. U obou pohlaví může i za stárnutí kůže, v důsledku vylučování stresového hormonu kortizolu, jenž ničí kolagen. Krátký spánek představuje také přímou cestu k nadváze. Zpomaluje totiž metabolismus sacharidů a lidé, kteří spí méně než 6 hodin denně, mají o třetinu blíž k obezitě než poctiví spáči. Deficitem nočního odpočinku vycházíme rovněž vstříc riziku kardiovaskulárních chorob.
Reklama
zdroj: Shutterstock, Wikipedie, 100+1, UIo, TCP, Partochina
