Partochina

Velikonoce, svátky jara a znovuzrození, se neslaví jen koledou a pomlázkou. Jsou to i svátky plné chutí a vůní, které se v každé zemi střední Evropy promítají do bohaté a rozmanité gastronomie. Pojďme se společně podívat, co se tradičně podává na stoly v Česku, na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Připravte se na kulinářskou cestu plnou sladkých mazanců, slaných nádivky a pestrobarevných kraslic!

Česko: Klasika, kterou známe a milujeme

V České republice jsou Velikonoce synonymem pro rodinné setkání a hojnost na stole. Po dlouhém půstu konečně přichází čas dopřát si dobroty, které se dědí z generace na generaci. Co tedy najdeme na typickém českém velikonočním stole?

Mazanec: Král velikonočního pečení! Sladký kynutý bochník s rozinkami a mandlemi, který voní po citrónové kůře a vanilce. Jeho kulatý tvar symbolizuje slunce a nový život. A ruku na srdce, kdo si ho namaže máslem a posype moučkovým cukrem?
Beránek: Další neodmyslitelnou součástí českých Velikonoc. Pečený moučník ve tvaru beránka, který symbolizuje nevinnost a oběť Ježíše Krista. Dříve se peklo z piškotového těsta, dnes se často setkáváme i s variantami z třeného těsta nebo perníku.
Jidáše: Sladké pečivo ve tvaru stočeného provazu, potírané medem. Jidáše připomínají Jidášovu zradu, ale zároveň i sladkou odměnu po půstu. Symbolika je tedy dvojznačná.
Nádivka (Hrášková nádivka, Hlavička): Slaná pečená směs, která se v každé rodině připravuje trochu jinak. Základem jsou vejce, uzené maso, bylinky (kopřivy, petrželka, libeček) a pečivo. Hrášková nádivka je pak variantou, kde dominuje čerstvý hrášek. Ať už ji nazýváte hlavička nebo nádivka, je to prostě skvělá chuťovka!
Vejce (Kraslice): Symbol Velikonoc. Barvená a zdobená vejce, která symbolizují nový život a plodnost. Techniky zdobení jsou různé: od klasického barvení v cibulových slupkách po složité voskování nebo batiku. Kraslice jsou nejen krásné, ale také se stávají předmětem koledy a darování.
Zelňačka: Kyselé a vydatné polévky jsou v české kuchyni oblíbené po celý rok, Velikonoce nejsou výjimkou. Zelňačka s klobásou je skvělý způsob, jak zahřát a připravit žaludek na další dobroty.
Uzené maso: Uzená krkovice, koleno nebo šunka jsou neodmyslitelnou součástí velikonočního stolu. Maso se podává studené i teplé a skvěle se hodí k nádivce nebo chlebu.
Chléb: Čerstvý chléb, často kváskový, je základ. Podává se k uzenému masu, nádivce a dalším slaným pokrmům.

Slovensko: Hojnost a svěžest jara

Na Slovensku se Velikonoce pojí s podobnými tradicemi jako v Česku, ale s lehkými nuancemi v jídelníčku. Důraz je kladen na symboliku hojnosti a svěžest jarních plodin.

Šunka: Uzená šunka je na Slovensku hlavním masitým pokrmem. Podává se studená i teplá a symbolizuje hojnost a konec půstu.
Klobása: Stejně jako šunka, i klobása je symbolem prosperity a návratu k jídlu po dlouhém půstu.
Vejce (Kraslice): Barevná vejce, zdobená voskováním, obtisky nebo jinými technikami, jsou i na Slovensku symbolem nového života a plodnosti.
Syrnica (Hruda): Sladký sýrový koláč z vajec a mléka. Někdy se přidávají i rozinky a mandle. Syrnica je typický slovenský velikonoční dezert.
Mázanec: Podobně jako v Česku, i na Slovensku se peče mázanec, sladké kynuté pečivo podobné vánočce, ale obvykle kulaté.
Paska: Sladký, kynutý koláč s krížem. Symbolizuje Kristovo vzkříšení. Často se podává s máslem.
Reďkovky a mladá cibuľka: Tyto jarní plodiny se podávají jako svěží doplněk k masitým jídlům a symbolizují příchod jara.
Chren (Křen): Křen je na Slovensku oblíbenou přísadou k masitým jídlům a vejcem. Symbolizuje sílu a zdraví.
Polévky: Typické jsou husté polévky zvané jarná polievka nebo hrášková polievka so šunkou.
Baranček: Stejně jako v Česku, i na Slovensku se peče beránek, často z piškotového těsta politého čokoládou a zdobeného cukrem.
Máslo: Nesmí chybět s paskou. 

Polsko: Bohatství chutí a vůní

Polská velikonoční kuchyně je bohatá a plná chutí, které oslavují vzkříšení Ježíše Krista a konec půstu. 

Žurek: Kyselá polévka z žitné mouky, která se často podává v chlebu nebo s vejcem a klobásou. Žurek je jednou z nejdůležitějších polských velikonočních specialit.
Bílá klobása (Biała kiełbasa): Vařená nebo pečená klobása z vepřového masa, ochucená česnekem a majoránkou. Často se podává se žurkem nebo křenem.
Šunka (Szynka): Pečená nebo vařená šunka, často zdobená hřebíčkem. Důležitá součást velikonoční snídaně.
Mazurek: Sladký, plochý koláč z křehkého těsta, zdobený marmeládou, ořechy a sušeným ovocem. Existuje mnoho variant mazurku.
Babka: Vysoká, kynutá bábovka, často ochucená rozinkami a pomerančovou kůrou.
Salát jarzynowa: Zeleninový salát s majonézou, obsahující vařenou zeleninu (mrkev, petržel, celer), brambory, vejce natvrdo, hrášek a okurky. Podobá se českému bramborovému salátu, ale má odlišnou chuť díky použitým ingrediencím.
Vajíčka (Jajka): Vařená vejce, často barvená a zdobená. Symbol nového života a vzkříšení. Podávají se s majonézou, křenem nebo jako součást jiných jídel.
Chrzan: Křen, často smíchaný s řepou, podávaný jako dochucovadlo k masům a vejciam. 

Německo: Sladkosti a pečeně

V Německu se na Velikonoce tradičně připravuje mnoho sladkých i slaných pokrmů.

Osterlamm (Velikonoční beránek): Sladký beránkový koláč, často posypaný moučkovým cukrem nebo pokrytý polevou. Symbolizuje Ježíše Krista, Beránka Božího.
Osterbrot (Velikonoční chléb): Kynutý sladký chléb s rozinkami a kandovaným ovocem.
Grüne Soße (Zelená omáčka): Regionální specialita z Frankfurtu nad Mohanem. Studená omáčka z mletých bylinek (petržel, pažitka, kerblík, potočnice, šťovík, brutnák lékařský a bedrník obecný), vajec, oleje, octa a smetany. Podává se s vařenými vejci a bramborami.
Různé druhy masa: Pečené jehněčí, králičí, kuřecí nebo šunka.
Barevná velikonoční vejce: Vařená vejce obarvená různými barvami, často se používají přírodní barviva.
Velikonoční sladkosti: Čokoládová vajíčka, zajíčci a další sladkosti. 

Rakousko: Bohatá snídaně a sladké záviny

Rakouské Velikonoce se nesou v duchu bohaté snídaně a sladkých pochoutek.

Osterjause: Bohatá snídaně nebo svačina, která zahrnuje uzeniny (např. Selchwürstel - uzené klobásy), šunku (Osterschinken), vejce natvrdo (často barvená a zdobená), chléb s máslem a křen (Meerrettich).
Osterlamm: Velikonoční beránek, což je piškotový nebo bábovkový dort ve tvaru beránka.
Pinze: Sladký kynutý chléb s anýzem, který se peče speciálně na Velikonoce.
Eierpeck: Soutěž, při které se vajíčka klepou o sebe a ten, jehož vajíčko vydrží, vyhrává.
Reindling: Sladký kynutý závitek z Korutan, plněný skořicí, cukrem a rozinkami.
Suppe: Často se podává silný hovězí vývar s játrovými knedlíčky nebo Frittatensuppe (vývar s palačinkovými nudlemi).
Süssigkeiten: Velikonoční čokoládové zajíčky, vajíčka a jiné sladkosti.
Závěrem: Tradice, které spojují

Ačkoliv se jednotlivé recepty a zvyky v každé zemi liší, jedno mají středoevropské Velikonoce společné: oslavu jara, znovuzrození a setkávání s rodinou a přáteli u prostřeného stolu. Ať už preferujete sladký mázanec, slanou nádivku nebo barevné kraslice, důležité je, abyste si tyto svátky užili naplno a v kruhu svých blízkých. Dobrou chuť a veselé Velikonoce!

Reklama