Film Influencerky: Prdel a prsa zvyšují dosah. Za lajk cokoli!
Jsem NO NAME. Ve světě influencerů NIKDO. Nikdo je totiž každý, kdo nemá desetitisíce sledovatelů. Ale život "insta člověka" není růžový, jak si mnozí myslí. Denno-denně živit obsah sociálních sítí, nejlépe drámičkami a skandály, dokonalými těly a přefiltrovanými fotkami, držet se jako internetová celebrita stále na vrcholu, není jednoduché.
Aby rostl dosah a přibývaly lajky, chce to nejen ostré lokty, ale třeba i pořádně zatnout zuby. Občas zaprodat kamarádství, být vlastně osamělý s tisíci sledovatelů, časem jistě vyhořelý při tvorbě každodenního obsahu, který musí zaujmout. Focení ve vile s bazénem, ale přespávání v pajzlu. Šaty, které jsou také nejsou vaše. Úsměvy do objektivu, ale pozor, aby nebylo vidět ten nervový tik. Třeskoucí zábava na párty, kde se vlastně nudíte. Občas je třeba zdrhnout z luxusní reštiky, kde jste se fotili s nastajlovaným jídlem, neboť nemáte na to, abyste zaplatili. Závislá na sponzorech, na placených spoluprácich, časem, ehm, možná i na drogách… A s mobilem neustále přilepeným k ruce. Režisér Szymon Gonera (na kontě má tři snímky, i dokument a krimikomedii), který je i autorem scénáře, natočil kritický film. Je podle něj určen zejména generaci teenagerů (u nás od 15 let věku), ale prý nezaškodí, pokud si ho s nimi prohlédnou i jejich rodiče.
Podle průzkumu Centra pro léčbu drogových závislostí většina mladých tráví ve volném čase na internetu více než čtyři hodiny denně, nejvíce času na sociálních sítích.
Když jsem šla na polský film Influencerky, neočekávala jsem moc. Vlastně jsem neočekávala téměř nic. Jednoduše jsme si řekli, že si uděláme příjemný večer s 22letou dcerou a jistě bude o tématu vědět víc než její matka 50+, která se realizuje maximálně na Fejsbuku, nudné síti určené pro výjezdové ročníky. Já navíc ťukám do chytrého telefonu ukazováčkem a ne dvěma palci, což je v očích dnešních mladých typickým znakem generační technologické zaostalosti (pozůstatek historické paměti z používání telefonů, kde se číslo vytáčelo na kruhovém číselníku).
Nečekejte hodnotné umělecké dílo, jde o 95 minutové drama, jehož jednoduchý příběh lze vypovědět pár větami, a které zaujme svižnými střihy a audiovizuální stránkou. Nechybí působivé kostýmy, hezká těla, hezká místa. Natáčelo se například na Maltě.
Přestože cosi tuším o tom, co jsou to „storky“ a „reelsy“, sponzorované statusy, tagy či vzájemné prosdílení příspěvků mezi instagramery, přiznám se, nepochopila jsem všechno o „koupených“ a „zasloužených“ lajcích ani algoritmech, ale v zásadě je to úplně jedno. Pro život naší generace, která vyrostla na ulicích a dvorech, seděla na prašácích a lavičkách, brnkala si v lese u ohně na kytaru a psali jsme odkazy na papír, „glamour“ svět internetových hvězd až tak moc neznamená. Měli bychom se však zajímat o virtuální svět našich dětí, pro něž je v životě nejdůležitější stabilní a rychlá wifi.
Vycházející internetová hvězdička Zosia s profilem Just Sophie přistihne svého přítele, populárního youtubera Komfiho (Kamil Wodka), že ji podvádí. Rozhodne se odcestovat s influencerkou Violou, aby si „vyčistila hlavu“. Asi doufá ve skutečné přátelství, ale luxusní dovolená v přímořských letoviscích a dívčí jízda není zadarmo. Vidina dokonalého světa, do kterého chtěla Just Sophie patřit, se rychle rozplývá. Dramatické zvraty vlastně ani nepřekvapí, vždyť lidé potřebují krev a slzy. Mladou influencerku Zosiu si zahrála pro nás neznámá Katarina Rezner a možná je zajímavé říci, že šlo o debut studentky divadelní školy. Postavu Violy, která mladé Zosii otevře dveře do světa influencerů, si zahrála Olga Kalička. Ve filmu se objeví několik polských influencerů, přestože je u nás asi neznáme (a já už vůbec ne). Film je v kinech od 12. září a je dabován.
Kromě toho, že pojedete s dětmi společně do kina, vypněte občas doma tu wifi. A jako rodina se setkejte v kuchyni při nedělním obědě. Možná vaše děti zjistí, že jste docela milí lidé. V některých věcech hodní následování. Ať vám dají pomyslné „follow“.
zdroj: totalfilm, bontonfilm, filmnews, youtube, tcp, M.Hesko, S.Popovičová, Partochina